Give me back my heart 5

15. dubna 2013 v 16:41 | Anet |  Give me back my heart
Omlouvám se za trochu větší zpoždění. Z mého počítače se nejde přihlásti na blog a tak sem přidávám buď od mamky nebo taťky. Teď jsem si ho vybojovala. Muhahaha:DD


Give me back my heard

Konec minulé části:
,,Tohle jsem ještě neslyšela.Co to je za písničku?"
,,Little things od One Direction."
,,Aha," přemýšlela ,,to neznám."
Sedli jsem si zpátky na sedačku. Začala vyzvídat něco o mě. Smýšlel jsem si život chlapce s bohatými rodiči. Uvěřila mi. Stačilo pár historek. Vadilo mi lhát jí, ale bude to lepší pro nás oba. Doufám...

Alex
Zazvonil budík. Pořád jsem tomu nemohla uvěřit. Mika znám jen jeden den a miluji ho jako zatím nikoho. Je úžasný,milí,zábavný,dokáže naslouchat je neodolatelný a sexy! No nic,čeká na mě návrat do reality. Musím pak zavolat Emě. Zabije mě jestli ne. Šla jsem do kuchyně kde seděla mamka.
"Ahoj mami!"
"Ahoj Alexí, tak co se včera dělo?"
"Neříkej mi Alexí a bylo to skvělí! Nejlepší zážitek mího života!"
"Někdy mi budeš muset říct podrobnosti."
"Spolehni se."
"Spolehnu a co si dáš k snídaní?"
"Nějaký cereálie.Díky."
Mamka je strašně fajn. I když má i své horší stránky. No nic. Počkat,já už jím? Asi bych si měla trochu toho myšlení nechat do školy.
"Díky mami."
"Nemáš zač."
Rychle letím do mého pokoje a začínám obléhat svůj mobil. Čap ho! Teď najít Emu a jen zmáčknout to tlačítko a připravit se na nekonečný vodopád nadávek.
"Ahoj Emíku."
"Já tu šílim jak blbec, bojím se o tebe,letim k tobě kde mi řeknou že si s nějakym klukem a mimochodem,JÁ O TOM NIC NEVIM!!! A ty řekneš jen ,Ahoj Emíku´?Alexandro Zari Neulová,laskavě si uvědomte že na této planetě žijí oficiálně i jiní lidé jako například JÁ!"
"Promiň,já nechtěla,ale Mike byl tak- "
"Jakej Mike?To je ten kluk? Jakej je? Je hezkej? Musíš mi o něm všechno říct.Jsem jedno velký ucho napnutý jako struna!" Přerušila mě a na předchozí téma jakoby zapomněla.
"Víš co?Sejdeme se v tý kavárně na rohu jo?"
"Už tam letim.Tak ty tam plav taky!"
"Jak si přeješ." Začala jsem se tlemit.
Típla jsem to a šla se hodit do gala. Moje vlasy! To co mám na hlavě připomíná spíš afro než to co by tam mělo být normálně. No,něco s tim udělat musím. Šla jsem se osprchovat a hodila jsem na sebe kostkovanou košili a nějaký džíny. Čapla jsem mobil a šla.

Ema tam už netrpělivě přešlapovala.
"Kde seš takovou dobu?"
"Musela jsem se taky převléct z toho pyžama."
"Mohla si jít i v něm!"
"Jo jasně…"
"Pojď si sednout a dáme si kafe a ty mi všechno řekneš do posledního detailu!" nakázala
"No jo pořád."
Sedli jsme si a já jí začala všechno vyprávět. Zářila jak hvězdička. Pak posmutněla.
"Co je?"
"Berry byl smutnej.Hodně:"
"Já na něj úplně zapomněla!Je pohodě?"
"Jak se to vezme.Byl naštvanej. Měla by sis s nim pak promluvit."
"Brnknu mu." Já na něho úplně zapomněla!Chudák Berry,ale co.Je to můj život.
"To bys měla.Jo a zvoní ti mobil."
"SMSka."
"Kdo píše?"
"To je Mike!"
"A co píše?"
"Co tě to zajímá?Je to moje zpráva!" Hrála jsem naštvanou a uraženou.
"Alexandro!"
"No jo," smála jsem se "píše že mě chce vidět a že mu mám napsat kde sem-přijede pro mě."
"Aspoň ho uvidím!"
"Předem tě upozorňuju,že je to můj kluk,takže nebalit!!!"
"Slíbit to nemůžu…"
"Máš pravdu,musíš!"
"Tak já ti ho teda balit nebudu!A odepiš mu už!"
"Už jdu na to."
Napsala jsem mu informace. Odpověď přišla hned.Stálo v ní: Jsem u tebe dřív než řekneš miluju tě!
Je sladký…

Harry
Včera jsem prožil nejlepší rande mého dosavadního života-a to jich nebylo zrovna málo…
Přemýšlel jsem o Alex a chtěl jsem ji vidět. Prvně se ale musím najíst. Jeden schod,druhý schod,třetí schod,… počítal jsem je jako skoro každé ráno. Na posledním schodě jsem si všiml že na mě zírá Niall.
"Ahoj Harry,najdi si prosím tě jinou zábavu.U tohohle se vždycky příšerně šklebíš."
"Díky za radu Nialle,ale když já přestanu počítat schody,tak ty přestaneš s tím každodenním obléháním lednice."
Niall totiž každý den dělal u lednice uplné kraviny. No řekněte,už jste někdy viděly někoho,kdo vodní pistolkou míří na lednici a ustavičně křičí : "Vzdej se nebo střelim!" Neříkám že mě to nepobaví ale musíte si vždy přivstat pokud se chcete v klidu najíst. Dneska mám asi kliku-obléhání už skončilo.
"Tak na to zapomeň! Já a lednice jsme moooc dobří kámoši a ty nás nikdy nerozdělíš!" Dělal uraženého Niall.
"Ach né Nialle! Já ti věřil a ty mě teď podvedeš s plechovou krabicí s chutnýma vnitřnostma! Co jsem komu udělal?!" Předstíral jsem hysterický záchvat. To už jsme nevydržely ani jeden a smíchy se váleli po podlaze. Ve dveřích od kuchyně se objevil Louis a zezadu křičel Zayn co se tam teda děje. Louis na nás vyplázl jazyk,šilhal a rukama si dělal parohy. Pak se otočil do kuchně a vykřikl:
"O tu podlahu se už starat nemusíme,Niall a Harry jí už umyly dokonale."
Náš smích se ještě znásobil.Oba jsme už z toho brečely. Pak se stalo něco, co by nikdo nechtěl prožít na vlastní kůži. Niall si dost hlasitě prdl.
"Nialle,ty si prase." Zdrhal jsem otevřít všechna okna než nás ty toxické plyny zahubí. Myslím že nepřešla chuť k jídlu. Ale,ten sendvič ještě snim.
Běžel jsem zpátky do svého pokoje a vrhl se na mobil. Musím napsat Alex.
Chci tě vidět. Kde jsi? Přijedu si pro tebe. :-*
S odpovědí si dala na čas. Je v kavárně na rohu jejich ulice.Taky mě chce vidět. Neváhal jsem a odepsal: Jsem u tebe dřív než řekneš miluju tě!
Převlékl jsem se a utíkal do auta. Ještě jsem zakřičel na kluky svoje plány a zbývala mi jen volná cesta k mé lásce.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Beat Beat | 15. dubna 2013 v 20:26 | Reagovat

Kdo si počká a narozdíl ode mě se i dočká :D

2 Anet Anet | 21. dubna 2013 v 14:19 | Reagovat

dneska má Alexandra svátek :O:DDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama